Jak to všechno dopadlo

 
Tak jsme si zase o víkendu zahráli a prý mám pro úspěch prvního dílu něco napsat. A tak teda jo. Čekal nás Kostelec nad Orlicí, na začátku sezóny jednoznačně považovaný za zápas o všechno. Po nečekaném klopýtnutí Kostelce s DTJ Slávkou ale už moc o všechno tenhle match nebyl. Jak říkal Sejdy: „Podle mě jsme divizi vyhráli už na DTJ“, stačilo nám totiž uhrát 5 bodů, možná i jen 4 při lepším poměru setů. A na to jsme si věřili i při velký mizérii. Přesto jsme si byli všichni v týdnu poctivě dvakrát potrénovat s cílem v sobotu vyhrát, abychom si mohli v posledním kole na závěr trochu zašpásovat. Tolik úvod a teorie.
Je sobota 5.3. ráno a my jedeme vyhrát do Kostelce. Těšíme se, protože nás čeká pěkný den zakončený neméně pěkným večerem u Stránských. Řídí Luba, vedle já, vzadu Sejdy a Cikán. Ten neponechal nic náhodě ohledně tradiční domácí švestkový samohoňky, i když třetinka od olivovýho oleje je trochu málo, jak se později ukázalo, jelikož Sejdy ji nenechá pět minut v klidu. V autě je tím pádem brzy veselo, Sejdy dostal přezdívku Petr Brůna a na odpoledne nám už skoro nic nezbylo. Já se držím trochu zpátky, nechci si zopakovat blamáž se Štěpánem Obrdlíkem na DTJ, kde rozhodně nebyla stoprocentní koncentrace a samohoňku v kombinaci s pivem z toho významně podezřívám. O půl 9 jsme na místě, vítá nás Karlos Malíků, jdeme na to. Lehká rozehra, tříhvězdový Butterflye plachtěj prazvláštně, Cikán se vůbec nemůže trefit na stůl, to není obvyklé. Karlos pak přiznává, že mají nový krabky a nejsou dobrý, na zápas se pak dělá selekce a něco se vybere, hrát se s tím dá nakonec docela normálně. Devátá hodina odbila, pár fanoušků přišlo, jdeme na to. Domácí klasická sestava Lukáš a Karel Malíkové, Petr Brůna a Martin Kubrt, my v plnejch jak jinak než Sejdy, Cikán, Pavel a Luba. Čtyřhry důležitá věc, víme to a neponecháváme nic náhodě. Pavel s Cikánem jsou na koni a nedávají šance Lukášovi Malíkovi s Kubrtem, Sejdy s Lubou bojujou na pět setů, ale nakonec celkem bezpečně připisují taky bod, tak se nám to líbí. Rozjíždíme tandemovou sérii, kdy Pavel s Pavlem (rozuměj Sejdym) tahají na jedničce a dvojce body, zatímco Luba na těžkým losu a hlavně těžce tápající Cikán, na kterýho padla poprvý v sezóně opravdová deka, korigují skóre. Přesto utíkáme až někam na 8:4 a vypadá to na brzký oběd, Luba se však překvapivě nechytá na Brůnu, na kterýho normálně umí a Cikán jede ve zmaru i s Karlem Malíkem. Tohle začíná smrdět průserem ve stylu Sejdy 4, Pavel 3, dvě čtyřhry a 9:9, což by asi kapitán Sejdy nerozdejchal, i když kýžených 5 bodů bylo dávno doma a hráli jsme hlavně o prestiž a větší euforii na večer. Luba se ale fantasticky zvednul, z 0:2 a 7:9 otočil na 3:2, devátý bod je tam a to jsme klidní, Sejdy Karlose Malíka musí dát. No, vedl 2:0 nejvíc jasně a Cikán se už viděl na vejcovodu, leč co se nestalo, Sejdy projel ve 3. setu 10:8, Karlos se pro něj typicky zvednul a zabojoval, rázem to bylo 2:2. Vedle hrající Cikán překonal s Brůnou klinickou smrt, dotahuje do 5. setu a hraje jak o život. Najednou dva stoly vedle sebe, Sejdy i Cikán oba na tacháku 10:5... Haha, není pochyb, vítězství je doma, 3x hurá napíjím se třetí kuželky a pobaveně čekám, jestli to Cikán stihne si pro ten bod dojít. Brůna je mazák a bere time, hlásím to Sejdymu, který bere time taky, s Lubou se dobře bavíme, Petr Brůna kapituluje, Cikán si připisuje bod pod čarou a Sejdy doklepává vítězství 10:6 pro nás. Máme radost. Přeci jen jsme to zvládli, porazili doma i venku největší konkurenty na postup a zaslouženě s předstihem můžeme slavit postup do 3. ligy, to se počítá. No jak říkám, zbytek slivky byl pryč ještě než jsme dojeli do hospody na oběd, hehe.
Nálada veselá, po obědě valíme nach Stěžery připsat povinnou výhru. Stěžery hrají v hospodě, alespoň tam tedy je z druhý strany místní lokál, kde mi loni točily nějaké dámy beer a s tím po cestě počítáme. Lokál však otevírá až od pěti a nedoťukali jsme se, takže smůla a rychle plán B, valíme s Lubou zpátky do HK pro občerstvení na benzínku. Zpátky jsme asi za 5 dvě, třikrát na jednu a třikrát na druhou a jdeme na to. Domácí v improvizované sestavě Honza Slavík, Pan Pepa Rákosník, Lukáš Dufek a mladý kluk Jiří Novák. Ve čtyřhře na nás padá s Cikánem tíha okamžiku, prosíráme v pěti setech se Slavíkem a Rákoskou, to je zase voda na mlejn přichcanýmu Sejdymu, který si nás dobírá jak může :-) Pavel v pivním rozpoložení nemá co na Slavíka a dostane od něj taky Luba, naopak se blýskne Cikán, který se po dopolední blamáži oklepal a Slavíka pěkně seřezal. 10:3 pro nás, Pan Rákoska se šetřil, nebylo moc co řešit, detaily v zápisu.
Euforie pokračuje, dáváme kuželku do auta a s občasným pokřikem Mistřiiii valíme ke Stránským. Po cestě exceluje Sejdy, který nejprve nemůže pochopit, proč se Cikán vzadu váže a neustále ho odpoutává, pak chce na zadní sedačce Golfu hrát rugby a nakonec hlasitě protestuje proti absenci samohoňky a domáhá se ještě. No, co si budem povídat, dojeli jsme do Paky zvesela, kluci z béčka a všemožní fanoušci přišli, pamatuji si ty velký panáky místo malejch, pak časová smyčka a najednou mě veze domů paní Vajglová s vepředu sedícím Sejdym. Game over. Bylo to super, díky fanouškům, že jste dočetli až sem a zůstali s náma, příště zas, díky čau.
 
Pavel Kohout
 
PS: Jo a taky jsem nahecoval v tý hospodě přihlášku do poháru, to byl teda nápad :-D
 

Zápis z utkání s Kostelcem zde.

 

Slavíme postup do 3. ligy !!!!

 

10.2.2016 - Divize 


Sezona 2015/16 Staropackého áčka v divizi v boji o postup do 3. ligy

Jelikož jsem známý spisovatel, Pavel Kohout, zároveň letošní akvizice staropackého áčka v jedné osobě, dohodli jsme se s klukama, že vám a nám něco napíšu o tom, jak to letos vlastně s tím áčkem je. Takže se pěkně posaďte a čtěte, nebo si jděte po svých.

Začnu tím, co dělám ve Staré Pace. Plácat s klukama ve Valdicích sto let divizi na 4. - 6. flek s úspěšností okolo 60 % a hraní na zevl výkon mě přestalo bavit už před lety, na ligu nebyli lidi a v Jičíně se to velmi rychle zvrhlo v něco podobnýho co ve Valdicích s tím, že když neudělám 4 body, tak nevyhrajem. Tohle nemá vejšku, to chce změnu, hrát ligu nebo alespoň o ligu. Kluci staropačtí jsou samorosti, ale pingpong umí a mám je rád. Navíc jim chybí jeden čudla jako jsem třeba já, aby mohli prosvištět divizí do ligy, kam bezpochyby již roky patří. Nakonec jsem vesničan a bydlím nedaleko, vzdušnou čarou do herny 7 km a 85 metrů, to jde. Takže před sezonou 2015-2016 dáváme pár telefonů, že teda jo, zkusíme tu divizi letos vyhrát.

Ještě odbočka, chvíli to vypadalo, že by mohla být i liga, jelikož Hostinné si zajistilo minulý rok postup do ligy pomocí dvou prvoligových hráčů s určitou vizí, která se nenaplnila. Vedlo se jednání, že by Hostinné pustilo postup ve prospěch druhého v divizní tabulce, což byla právě Stará Paka, ale nakonec to nedopadlo s tím, že Hostinné má talentované děti, které chtějí zkoušet ve třetí lize, taková je alespoň moje informace. Vzhledem k tomu, v jak nedůstojné sestavě letos Hostinné třetí ligu hraje, řeknu jediné: pánové, jděte do prdele.

Tolik úvod, pojďme k samotné sezóně. Sestava staropackého áčka vypadá následovně: captain Pavel Vajgl (dále Sejdy), Petr Dlabola (též někdy zvaný Cikán), Luboš Šajner, Pavel Kohout, na střídačce Honza Herber, to jde. Na úvod prohra v Jičíně. Prý kolují zaručené zvěsti napříč divizí, že to byla cena za můj odchod do Staré Paky. Haha, konspirační teorie prostě lidi baví. Fakt je ten, že Luba Šajner byl v práci a já jsem známý pošuk, který s oblibou lítá celé léto na kole po lesích, což mívá nezřídka následek v promeškání začátku sezóny pro nějaké zranění z kola, tentokrát to byl vykloubený ukazovák na levačce, stalo se to týden před zápasem, na požádání mohu komukoliv ukázat, jak hezky ten prst dodnes vypadá. Přesto jsme čekali, že Jičín dáme, bohužel nevyšla jedna čtyřhra, Petr Dlabola překvapivě vytekl se Seberou a Honzovi Herberovi utkání vůbec nevyšlo, prohra 8:10 byla hodně studená sprcha na úvod sezóny. Neuděláš nic, budeme muset makat.

Po dvou týdnech nebezpečná Rtyně, hlavně teda Béčko. Já prst pořád nateklý jak motyku, přes tři týdny jsem to nedržel v ruce, jedu na kole s lahváčema na zádech, pálku si beru jen proto, abych mohl náhodným divákům tvrdit, že jsem taky pingpongář. Luba to držel díky pracovnímu vytížení asi dvakrát v ruce a Honza nemá formu, tohle může být taky veselý. Zkusím si pinknout, pálka mi lítá v ruce, ale párkrát se na stůl trefím, kapitán rozhoduje, že nastoupím do první dvouhry. Detaily si přečtěte v zápisu, no uklepali jsme to 10:8, Kubeček nás dělá všechny, Petr dostává s Válcem, dáváme obě čtyřhry a já záhadně klohním bod, který je nakonec zlatý. Uff, to bylo těsný.

Rtyňský áčko má sice mladýho Kobliha, ale jinak nekouše, pohodlná výhra.

Následuje výlet do Vrchlabí a Nové Paky, Luba znovu není, ale Pavel začíná pomalu trénovat a Honza zahraje slušně, jasné výhry nám dodávají sebevědomí. Tady se datuje vtipná historka, kdy jsem hrál čtyřhru se Sejdym, který je sice zvyklý hrát s levákem Lubou, ale stojí u toho na backhandu, jakoby hrál s pravákem. To se mnou nefunguje a objevují se groteskový scény, kdy Sejdy přijme forhendem, přeskočí k Pavlovi na backhand, uvědomí si, že tam ne a skáče zpátky, docela jsme se nasmáli já i soupeř :-) Prý už nikdy, hehe.

Za dalších 14 dnů nás čeká doma křest ohněm, poprvé v plné sestavě, hostíme Sokol HK a hlavně DTJ HK, kterýžto tým posílen Realem Madrid aspiruje také na postup do 3. ligy, jak se později ukázalo. Sokol HK dopoledne dobrá rozehra, Luba se trochu hledá a lehce nás maže výborně hrající Čepro, přesto 10:4 na pohodu. Odpoledne jdeme do plných, Pavel s Petrem testují poprvé na ostro čtyřhru a není to ono, ale dvouhry trháme, Pavel vystřihuje ukázkový pětiseťáky, Cikán hraje jak z partesu, Sejdy rupe jen s Šumpou a Luba na čtyřce bezpečně jistí záda, 10:4 pro Paku, parádní výsledek, máme radost.

Hned za týden jdeme znovu doma o všechno s Kostelcem. Za normálních konstalací by to asi nebyl takový problém, ale Kostelec letos zatraceně posílil o Martina Kubrta, kdysi vynikající druholigový hráč, o kterém jinak nemáme žádné informace. Nebojíme se nic, Pavel už se po zranění dostal do herní pohody, Luba má za sebou možná i 5 tréninků od začátku sezóny, Sejdy je přetrénovaný a Cikán je Cikán, takže cajk. Ve čtyřhrách se Pavel s Petrem opět trochu hledají, Sejdy s Lubou jsou ale buldozeři, kterých se bojí každý, 1:1. Zejména ale ovšem, důležitý poznatek, jednička hostů je více než trochu vedle ze Seidyho vybroušenýho čopo-bloko-stylu, to by mohlo fungovat i ve dvouhře. Opět detaily v zápisu, Luba fantasticky přejel Lukáše Malíka, Sejdy nasypal Kubrtovi tak, že zřejmě trochu zapracovala a hlava projel i jasně vyhraný zápas s Petrem, Pavel uhrál své a bereme gold 10:4!!! Tak to je pecka.

Sakra nebýt toho zpropadenýho Jičína, stačí nám v druhý půli prohra 5:10.. Jedeme dále.

Stěžery easy job, člověk si alespoň pěkně zahrál s Honzou Slavíkem. 10:2 pro nás.

Daleký výlet do Broumova, po cestě nakládáme za hodinu a něco Novýmu Městu, kvalitní oběd a hurá na Broumov. Pavel s Petrem už se začínají sehrávat ve čtyřhře, to je dobře. Sejdy sílou své osobnosti vyhrává dva prohrané zápasy, až mi bylo domácích skoro líto :-) Domácí jednička Gombarčík dostává nehorázný mletí od Pavla a následně i Petra, konečný skóre 10:1, díky čau.

Končí první půle, přes počáteční rozpaky cíl splněn, jsme na čele tabulky. I když jen o skóre před DTJ HK, který nečekaně přejelo Kostelec, velký překvapení, ze kterýho nejsme úplně nadšení, Kostelec nám herně sedí možná víc. Uvidíme. Sejdy, Petr a Pavel jsou hned za sebou usazení skoro na čele úspěšnosti, to je dobře, jen ať se nás soupeř bojí.

Před Vánocema doma dáváme repete s Jičínem, my plná sestava, Jičíňáci si přivezli dokonce i Ročka. Tentokrát se žádný ježíšek nekoná, 10:1, prohrává jen Luba s Rondou, což není ostuda.

V dobrém rozmaru jedeme na výlet do Rtyně, řídí Luba, Cikán vytahuje ke koštu domácí švestkovou samohoňku, no přijíždíme jedna veselá kopa, zejména kapitán vypadá skvěle. Herní pohoda je však na naší straně, po infarktový prohře Sejdyho s Lubou ve čtyřhře 21:19 v pátým si to dáváme na klid, Sejdy okope stěnu aby záhy otočil z 6:10 na 12:10 v pátým s Kubečkem a domácí kapitulují, 10:3 pro Paku. Luba dal jen dva zápasy a padlo vejce, ovšem nesype se z toho a to je důležitý. Kvalitní oběd u Bulánka a odpolední formalita, jedeme spokojeně domů.

Domácí odveta s Vrchlabím a Novou Pakou, poklidné tempo potvrzují vysoké výhry. Blýsknul se čím dál lépe hrající novopacký artista Honza Šmidrkal, který vychytal Petra i Lubu.

O necelý dva týdny později tréninková předehrávka se Sokolem HK, který oslaben nekladl příliš velký odpor, dobře zahrál jenom Čepro.

A jdeme na zápas pravdy, uplynulý víkend 6.2.2016 s DTJ HK na jejich půdě, tohle nebude jednoduchý. Netradičně hrajeme už v 11 dopoledne, zvláštní to mezičas, kdy člověk neví, jestli se najíst nebo ne. Nakonec Luba řízek, Cikán švestkovou samohoňku, Pavel Staropramen a Sejdy řídí, jsme připraveni. Domácí v klasické sestavě, Real Madrid, Štěpán Obrdlík, Viktor Šumpík a Jirka Mrázek zvaný Ústředna. Čtyřhry už umíme obě, Petr s Pavlem začínají prokazovat forhendovou synergii z levý pravý a Sejdy s Lubou to je jistota, vedeme 2:0. Napsání nám sakra hraje do karet, je čas na trhák. Na začátek trochu studená sprcha, Pavel se nedokázal dostat do tempa proti dobře hrajícímu Obrdlíkovi, Sejdy nečekaně teče 2:0 a 4:0 s Mrázkem a Luba hraje těžký zápas ze Šumpou, to nevypadá úplně dobře. Seidy ovšem bere time, začne to hecovat, poskakuje jako Samsonov a rozjíždí pohyb jak Číňani, za pět dvanáct dokonalý obrat na 3:2 pro nás, Luba dává 11 v pátým Šumpu, Pavel se oklepe a doráží od cikána načatýho Real Madrida, Petr uklohní 9 v pátým výborně hrajícího Mrázka, vedeme 7:1 a domácí akcie jsou sakra nízko. Ještě koriguje Šumpa v pěti setech se Sejdym a ve formě hrající Obrdlík poráží ve vyrovnaným zápase Lubu, to je ovšem ze strany domácích vše. Štěpán Obrdlík sice ještě suše mele 2:0 Sejdyho, když ale na začátku třetího setu kouká nevěřícně na zápasový skóre 3:9 pro Starou Paku, vyhodí zlostně dva míče, Seidy ucítí šanci a je hotovo. DTJ přejíždíme 10:3 na jejich půdě!!!

Euforie veliká, tohle už jsem na pingpongu dlouho nezažil, byl to veledůležitý zápas a my ho zvládli s grácií, radost a pivo zasloužené. Teď už nám stačí neztratit body s papírově slabšími soupeři (Stěžery, Nové Město, Broumov), uhrát alespoň 5 bodů v Kostelci a můžeme slavit. A to bychom měli zvládnout, pokud se nestane něco mimořádného. Další zápas hrajeme až 5.3. právě v Kostelci, kde už se může defakto rozhodnout, tudíž plánujeme se po zápase večer trochu zdržet u Stránských, snad bude co slavit. Přijďte taky, bude veselo :-)

Pavel Kohout 

Zápisy z utkání zde.  Tabulka divize zde.

Fotogalerie ze zápasu s DTJ HK.

Fotogalerie ze zápasu s Kostelcem.

 

Vyhledávání

© 2012 Všechna práva vyhrazena.